Může existovat Lochnesská příšera?

Rate this post


Podle některých lidí existuje na Zemi mnoho tvorů, kteří ještě nejsou poznáni, a o kterých víme pouze z legend a vyprávění očitých svědků, kterým se údajně podařilo je na okamžik spatřit. Mezi nejznámější z nich pak patří Lochnesská příšera, tedy v překladu příšera z jezera Ness.

To se nachází ve Skotsku a je jedním z velkých jezer, které lemují jeho hranice s Anglií. Vzhledem ke své rozloze i umístění přitahovalo lidskou pozornost již po staletí. A netrvalo dlouho a začaly se množit zprávy o tom, že v něm byl zahlédnut tvor, který by se již neměl vyskytovat.

Většinou je popisován jako podobný dávnému plesiosaurovi, tedy s dlouhým krkem, malou hlavou, tělem s hrbem a čtyřmi ploutvemi namísto končetin. O takovýchto tvorech máme fosilní záznamy, všeobecně se však předpokládá, že vyhynul spolu s naprostou většinou dinosaurů před 65 miliony lety. Mnozí jsou však přesvědčeni, že jich několik mohlo přežít, neboť žili ve vodě.

Bohužel, skutečnost, jak už to tak bývá, není ani zdaleka tak oslnivá. Jednoduše není možné, aby Lochnesské monstrum bylo plesiosaurem, už jen proto, že ten žil v mořích, zatímco Ness je klasické sladkovodní jezero. Navíc by tam pro jejich kolonii nebylo ani dost místa. Jistě, hovoří se o tunelech spojujících toto jezero se sousedními, avšak ty nebyly doposud stoprocentně prokázány, a navíc se tato příšera objevuje pouze v tomto jednom jezeře, v žádném jiném.

Dobrá, kde se ale vzaly všechny tyto pověsti? Pravdou je, že mají skutečně reálné jádro, pouze jinak, než si jej lidé představují. V první řadě se jedná o větve, pohupující se na hladině. Pokud se na ně díváme dostatečně z dálky, mohou skutečně připomínat zvednutou hlavu a hřbet nějakého zvířete.

Tím hlavním původcem jsou však s největší pravděpodobností sloni. I v minulosti existovaly cirkusy, a ty měly exotická zvířata, včetně právě slonů. Na svých cestách pak často zastavovali u jezer, aby jim dali možnost se zchladit. Pokud však někdo plovoucího slona, kterému vykukuje z vody pouze kus chobotu a hřbetu, viděl, snadno jej mohl považovat za pravěkého ještěra. Pravda je však, jakuž to tak bývá, mnohem prozaičtější.